Spánkový trénink vyplakáváním
😢
Spánek je u už od narození dítěte asi tím největším tématem, řeší ho pochopitelně nevyspaní čerství rodiče, ale už míň pochopitelně také prarodiče, tetičky a sousedi. Stále opakovanou radou je: “MUSÍTE ho nechat vyplakat, jinak se to nikdy nenaučí”. Jak už asi víte, přesně tahle černobílá tvrzení mě k psaní PoroPravd motivují nejvíc, podívala jsem se tedy, co z toho je (a není) nějak podloženo.
💬 Shrnutí: Na většinu dětí metody vyplakávání fungují a spánek rodičů se zlepší, doporučovat je ale kojencům mladším než 6 měsíců je sporné. Někteří odborníci zmiňují možné dopady na psychický vývoj dětí, hlavně těch citlivějších, přestože k tomu jednoznačné důkazy nejsou. Doma je trénink pro rodiče náročnější než za podpory organizátorů studie.
📋 Co se tím myslí
Spánkový trénink je podle mě úplně nesmyslný pojem, protože spánek není nějaký sval nebo dovednost, ale fyziologická potřeba, kterou má každý nastavenou individuálně. Je to ale založeno na představě, že nějaké vzorce a zvyky, které dítě kolem spánku a usínání má, můžou rodiče určitým postupem změnit, což je pravda. Nutně tak s sebou pláč dítěte o samotě přinést nemusí, většinou se to tak ale myslí. Metoda vyplakání je pak buď totální (večer zavřete dveře do dětského pokoje a otevřete je ráno) nebo postupná (časové intervaly, kdy za dítětem můžete přijít, prodlužujete podle návodu).
💡 Funguje to?
Zajímavé je, že když se někde uvede, že děti po tréninku “spaly celou noc”, je to definováno jako od půlnoci do 5 hodin ráno. Možná vaše dítě “spí celou noc” a vy to ani nevíte. Každopádně proto jsem se spíš dívala, jestli postup přinesl nějaké zlepšení.
A ano, většina studií na tohle téma ukazuje na delší spánek a spokojenost rodičů a rychlejší usínaní dětí. V tomto přehledu pozitivní efekt zaznamenalo 9 studií z 11 a u většiny zlepšení přetrvalo alespoň 3 měsíce. V téhle randomizované studii 7měsíčních dětí byl ale efekt slabší (po 3 měsících mělo problém se spánkem 56% “trénovaných” dětí vs. 68% těch bez tréninku). Ukázali však značný pozitivní vliv na mentální zdraví matek, a to se počítá.
🧒🏻 Jak staré děti ve studiích “trénují”?
Nejvíc zarážející je pro mě právě věk dětí, na kterých byly studie ohledně spánkového tréninku dělány v kontrastu s tím, od kdy se s ním běžně maminkám doporučuje začít - což je klidně od narození. Přitom velcí propagátoři vyplakávání v 90. letech uváděli, že by se tato metoda neměla používat na děti mladší 6 měsíců a i potom za přísného monitorování.
Našla jsem jen pár studií, které vůbec nějaké děti mladší než 6 měsíců u vyplakávání zahrnuly. V téhle i téhle studii byli děti staré 4 m - cca 4 roky, což je dost rozdíl. Bohužel ale výsledky nerozdělili podle věku a proto se nedozvíme, kolik těch nejmladších bylo, ani jak na trénink konkrétně ony reagovaly. V novozélandské studii zjistili, že malé děti, které rodiče nechali usnout samotné, se probouzeli o celých 8% méně než ty, které rodiče uspávali houpáním či krmením. Jestli to za to stálo, je otázkou. Většina studií se u takto malých dětí zaměřuje spíše na informování rodičů, že při pláči dítěte můžou zkusit před utišením chvíli počkat, zaměřují se na zavedení spánkových rituálů, prodloužení intervalů krmení apod. Tedy ne na totální vyplakání.
Více než 60% knih o rodičovství přitom právě vyplakávání jako řešení problémů se spánkem doporučuje. A z vlastní zkušenosti, nejvíce spánek řeší rodiče právě velmi malých dětí.
🥼 Jakým způsobem trénink probíhal?
Rodiče, kteří měli ve studiích začít se spánkovým tréninkem, rozhodně nedostali jen nějaký letáček. Měli obrovskou podporu ze strany vedoucích studie - lekce, každodenní telefonáty, museli reportovat průběh v denících, v některých probíhal trénink ve zdravotnickém zařízení a v jedné ho dokonce neprováděli ani rodiče samotní, ale zdravotní sestry.
Nemusím zmiňovat, že podmínky, ve kterých se vyplakání dětí doporučuje (tedy normálně doma a rodiče jsou na to sami), jsou dost jiné. Asi proto je úspěch takového domácího tréninku podstatně nižší a rodiče vystresovanější, než očekávali.
😢 Možné negativní dopady vyplakávání
Úspěch vyplakávání je ve studiích měřen převážně pomocí zlepšení spánku reportovaném rodiči. Že se ale rodič nevzbudil, neznamená, že se nebudilo dítě, spíše že to rodiči nesignalizovalo - jak potvrzuje i tato studie. Otázkou je, zda opravdu při probuzení už pomoc nepotřebuje nebo si zvyklo, že stejně žádná nepřijde.
Kortizol, stresový hormon, zní jako dobrý ukazatel případného negativního vlivu na děti, které se jen naučily svůj stres nedat najevo. Použili ho jen ve 2 studiích, které jsem našla, v této přetrvávaly jeho zvýšené hladiny, i když už děti neplakaly (ale autoři neměli žádnou kontrolní skupinu “netrénovaných” dětí). A v téhle měřili hladinu kortizolu, hormonu s poločasem rozpadu kolem 20 minut, až ráno 🤦🏻♀️. Nikoho nepřekvapí, že vyšší nebyla. K čemu studie ohledně kortizolu jsou, je opačný jev - že větší “naladění” rodičů na malé děti a jejich potřeby kolem večerního spánku jeho hodnoty snižují.
Vyplakávání dle některých může mít vliv na vztah matky (primárního pečovatele) a dítěte, který se v rané fázi vývoje buduje hlavně na schopnosti reagovat na jeho potřeby. Z evolučního hlediska je vztah s primárním pečovatelem zásadní pro přežití a proto jsou názory, že jeho narušení otřese celým dalším vývojem miminka. Z poznatků dětské psychologie také víme, že zvládat negativní emoce se děti učí postupně právě díky ko-regulaci rodičem a odpovídání na potřeby (signalizované pláčem) má jasné pozitivní dopady na celkový vývoj dětí.
Že bychom však měli k dispozici byť jedinou kvalitní studii ukazující na negativní dopady vyplakávání samotného, to pravda není. Existuje hodně těch, podle kterých je opakované ignorování pláče dětí pro jejich vývoj nežádoucí. Jestli je tomu tak ale v každé míře nebo existuje nějaká hranice, do které to nevadí, je hodně těžké zjistit a věda to zatím neví.
Autoři některých zmíněných studií prokazujících efekt spánkového tréninku si tuhle otázku položili a děti s odstupem zkontrolovali (tady po roce, tady po 5 letech). Dopady na vztah s rodiči či emocionální vývoj dětí nenašli, chyby v jejich metodice se ale najít dají. Neurčili třeba sílu vazby před tréninkem, posoudit případné zhoršení je tak nemožné. Z krátkodobého hlediska se v tomto přehledu děti rodičům zdály být dokonce méně plačtivé a celkově stabilnější.
Co je však důležité (znovu) zmínit, tyhle s odstupem “zkontrolované” děti byly starší 6 měsíců při zahájení tréninku. U dětí mladších je použití vyplakávání zkrátka sporné. Nechat o samotě plakat do vyčerpání novorozené miminko, které se ještě nemůže ani pokusit uklidnit samo třeba otočením nebo tím, že si dá palec do pusy, je i podle spánkových trenérů kruté (nehledě na to, že spánek dítěte v oddělené místnosti zvyšuje riziko náhlého úmrtí kojence).
👉🏻 Závěr
Že se děti v prvním roce až dvou často budí, je naprosto normální a časem se to u většiny z nich zlepšuje samo. Pokud to chcete nějak řešit, spánkový trénink na většinu dětí funguje celkem dobře. Nicméně to, že z různých zdrojů máme dojem, že funguje 100% a jde o jediné správné řešení, pravdou není. Nezapomínejme, že je to taky celkem prosperující byznys.
Mezi experty není jasná shoda v tom, jestli jde o metodu děti poškozující. Proto tvrdit, že je pro všechny bez výjimky nebezpečná, je podle mě stejně špatně, jako že je pro všechny děti bez rizik. Podle toho, co vím o citové vazbě, nemyslím, že tenhle postup sám o sobě, ačkoli necitlivý, něco tak komplexního nenávratně poškodí.
Vy znáte nejlépe svoje dítě - jeho temperament, citlivost, případné úzkostné ladění. Ukazuje se, že právě pro takové děti může tahle metoda přinést už nadlimitní hladinu stresu a způsobit třeba horší separační úzkost do budoucna. Jsou děti, které hystericky pláčou, až zvrací a pak takové, které jen trochu zaprotestují. Takže i tady platí: vy sami posuďte, co je pro vás všechny tou nejlepší volbou a nenechte si do toho kecat.
Já osobně jsem zrovna cítila, že pro nás tohle cesta není. Časté buzení dcery i její vyšší potřebu kontaktu jsem “vyřešila” společným spánkem - resp. ne tu frekvenci jejího buzení, ale hloubku toho mého.
💪🏻 Tipy:
Zaveďte nějakou uklidňující rutinu před spánkem, ta byla ve studiích krom vyplakávání součástí skoro každého tréninku.
Pokud můžete, nechte o samotě plakat dítě až když rozumí nějakým slovům a chápe, že pokud mu zmizíte z dohledu, nepřestali jste existovat.
Pokud nemůžete / nechcete, je to opravdu jen na vás. Podle dostupných dat se 6 měsíců jeví jako vhodná dolní hranice pro začátek s vyplakáváním, ale rodiče to víceméně úspěšně praktikují i na mnohem mladší děti.
Řiďte se intuicí (hodně vědecká rada na závěr 🤓).
Opět vám děkuji za přečtení a případné sdílení tohohle článku či připojení se k odběratelům. Taky vítám jakoukoli zpětnou vazbu.
Mějte se krásně a brzy zase ahoj, Andrea
Zdroje
AAIMH, Controlled crying Position paper 1 November 2002; reviewed October 2013, zdroj
Blunden SL, Thompson KR, Dawson D. Behavioural sleep treatments and night time crying in infants: challenging the status quo. Sleep Med Rev. 2011 Oct;15(5):327-34. doi: 10.1016/j.smrv.2010.11.002. Epub 2011 Feb 3. PMID: 21295501. PubMed
Crichton GE, Symon B. Behavioral Management of Sleep Problems in Infants Under 6 Months--What Works? J Dev Behav Pediatr. 2016 Feb-Mar;37(2):164-71. doi: 10.1097/DBP.0000000000000257. PMID: 26836644. PubMed
Douglas PS, Hill PS. Behavioral sleep interventions in the first six months of life do not improve outcomes for mothers or infants: a systematic review. J Dev Behav Pediatr. 2013 Sep;34(7):497-507. doi: 10.1097/DBP.0b013e31829cafa6. PMID: 24042081. PubMed
France, K. G. (1994). Handling Parents’ Concerns Regarding the Behavioural Treatment of Infant Sleep Disturbance. Behaviour Change, 11(02), 101–109. doi:10.1017/s0813483900004617 Zdroj
Galland BC, Sayers RM, Cameron SL, Gray AR, Heath AM, Lawrence JA, Newlands A, Taylor BJ, Taylor RW. Anticipatory guidance to prevent infant sleep problems within a randomised controlled trial: infant, maternal and partner outcomes at 6 months of age. BMJ Open. 2017 Jun 2;7(5):e014908. doi: 10.1136/bmjopen-2016-014908. PMID: 28576897; PMCID: PMC5623410. PubMed
Gradisar M, Jackson K, Spurrier NJ, Gibson J, Whitham J, Williams AS, Dolby R, Kennaway DJ. Behavioral Interventions for Infant Sleep Problems: A Randomized Controlled Trial. Pediatrics. 2016 Jun;137(6):e20151486. doi: 10.1542/peds.2015-1486. PMID: 27221288. PubMed
Hall WA, Hutton E, Brant RF, Collet JP, Gregg K, Saunders R, Ipsiroglu O, Gafni A, Triolet K, Tse L, Bhagat R, Wooldridge J. A randomized controlled trial of an intervention for infants' behavioral sleep problems. BMC Pediatr. 2015 Nov 13;15:181. doi: 10.1186/s12887-015-0492-7. PMID: 26567090; PMCID: PMC4643535. PubMed
Hall WA, Saunders RA, Clauson M, Carty EM, Janssen PA. Effects of an intervention aimed at reducing night waking and signaling in 6- to 12-month-old infants. Behav Sleep Med. 2006;4:242–61. doi: 10.1207/s15402010bsm0404_4. PubMed
Hiscock H, Bayer J, Gold L, Hampton A, Ukoumunne OC, Wake M. Improving infant sleep and maternal mental health: a cluster randomised trial. Arch Dis Child. 2007 Nov;92(11):952-8. doi: 10.1136/adc.2006.099812. Epub 2006 Dec 7. PMID: 17158146; PMCID: PMC2083609. PubMed
Lynn Loutzenhiser, John Hoffman & Jacqueline Beatch (2014) Parental perceptions of the effectiveness of graduated extinction in reducing infant night-wakings, Journal of Reproductive and Infant Psychology, 32:3, 282-291, DOI: 10.1080/02646838.2014.910864 Zdroj
Matsuki T, Ebara T, Tamada H, Kato S, Kaneko K, Kano H, Matsuzaki K, Sato H, Minato K, Sugiura-Ogasawara M, Saitoh S, Kamijima M; Japan Environment and Children's Study (JECS) Group. Repeated maternal non-responsiveness to baby's crying during postpartum and infant neuropsychological development: The Japan Environment and Children's Study. Child Abuse Negl. 2022 May;127:105581. doi: 10.1016/j.chiabu.2022.105581. Epub 2022 Mar 5. PMID: 35259689. PubMed
Middlemiss W, Granger DA, Goldberg WA, Nathans L. Asynchrony of mother-infant hypothalamic-pituitary-adrenal axis activity following extinction of infant crying responses induced during the transition to sleep. Early Hum Dev. 2012 Apr;88(4):227-32. doi: 10.1016/j.earlhumdev.2011.08.010. Epub 2011 Sep 23. PMID: 21945361. PubMed
Mindell JA, Kuhn B, Lewin DS, Meltzer LJ, Sadeh A; American Academy of Sleep Medicine. Behavioral treatment of bedtime problems and night wakings in infants and young children. Sleep. 2006 Oct;29(10):1263-76. Erratum in: Sleep. 2006 Nov 1;29(11):1380. PMID: 17068979. PubMed
Paavonen EJ, Saarenpää-Heikkilä O, Morales-Munoz I, Virta M, Häkälä N, Pölkki P, Kylliäinen A, Karlsson H, Paunio T, Karlsson L. Normal sleep development in infants: findings from two large birth cohorts. Sleep Med. 2020 May;69:145-154. doi: 10.1016/j.sleep.2020.01.009. Epub 2020 Jan 20. PMID: 32087408. PubMed
Parsons CE, Young KS, Murray L, Stein A, Kringelbach ML. The functional neuroanatomy of the evolving parent-infant relationship. Prog Neurobiol. 2010 Jul;91(3):220-41. doi: 10.1016/j.pneurobio.2010.03.001. Epub 2010 Apr 2. PMID: 20363287. PubMed
Philbrook LE, Teti DM. Associations between bedtime and nighttime parenting and infant cortisol in the first year. Dev Psychobiol. 2016 Dec;58(8):1087-1100. doi: 10.1002/dev.21442. Epub 2016 Jul 1. PMID: 27363863. PubMed
Pinilla T, Birch LL. Help me make it through the night: behavioral entrainment of breast-fed infants' sleep patterns. Pediatrics. 1993 Feb;91(2):436-44. PMID: 8424024. PubMed
Ramos KD, Youngclarke DM. Parenting advice books about child sleep: cosleeping and crying it out. Sleep. 2006 Dec;29(12):1616-23. doi: 10.1093/sleep/29.12.1616. PMID: 17252893. PubMed
Seymor F, Bayfield G, Brock P, During M. Management of night-waking in young children. Aust J Fam Therapy 1983; 4: 217–23 Zdroj
Shonkoff JP, Garner AS; Committee on Psychosocial Aspects of Child and Family Health; Committee on Early Childhood, Adoption, and Dependent Care; Section on Developmental and Behavioral Pediatrics. The lifelong effects of early childhood adversity and toxic stress. Pediatrics. 2012 Jan;129(1):e232-46. doi: 10.1542/peds.2011-2663. Epub 2011 Dec 26. PMID: 22201156. PubMed
St James-Roberts I, Roberts M, Hovish K, Owen C. Video Evidence That London Infants Can Resettle Themselves Back to Sleep After Waking in the Night, as well as Sleep for Long Periods, by 3 Months of Age. J Dev Behav Pediatr. 2015 Jun;36(5):324-9. doi: 10.1097/DBP.0000000000000166. PMID: 26035139; PMCID: PMC4459553. PubMed
Weir IK, Dinnick S. Behaviour modification in the treatment of sleep problems occurring in young children: a controlled trial using health visitors as therapists. Child Care Health Dev. 1988 Sep-Oct;14(5):355-67. doi: 10.1111/j.1365-2214.1988.tb00587.x. PMID: 3228961. PubMed