Bezpečné léto vol. 2: opalovací krémy
Je používání SPF krémů pro děti nutné? Bezpečné? A jsou minerální filtry opravdu “lepší”?
Že je léto v plném proudu poznáme mimo jiné tak, že se sociální sítě plní recenzemi “non-toxic” opalováků nebo názory, že nejlepší je nepoužívat ani v extrémních situacích nic a kůži na slunce “zvykat”. Doporučení odborníků ohledně dopadů slunečního záření prošla za posledních 60 let skutečně značnou revolucí. Zatímco v 50.-60. letech lidé používali alufoliové odrazky, aby z paprsků vytřískali maximum, je dnes běžné mazat se krémem s SPF 50 každý den, bez ohledu na roční období. Jak moc je to ale podložené důkazy? A opravdu jsou některé přípravky toxické a jiné zcela bezpečné?
🥵 Proč používat opalovací krém
Opalovací krémy doporučují onkologové, dermatologové i pediatři. Teoreticky je za tím jasný důvod - sluneční záření, konkrétně UVA, proniká do hlubších vrstev kůže a poškozuje buněčnou DNA. Kromě známek stárnutí tak přispívá k rozvoji melanomu i jiným typům zhoubného onemocnění kůže.
I tak je ale účinnost opalovacích krémů v prevenci melanomu v datech, hlavně těch starších, poněkud nejednoznačná.
Souvislost s opalováním v soláriích (hlavně před 30. rokem věku) nebo spáleninami jasně vidíme. Jenže už tam dost konzistentně nevidíme protektivní efekt právě opalovacích krémů - jak shrnuje tato metaanalýza z roku 2018, shrnující výsledky 29 studií publikovaných od 80. let.
Počkat počkat, takže jako SPF krémy v prevenci rakoviny kůže nefungují? Máme se fakt spolehnout na ten sluneční mozol?!?
To rozhodně ne (❗️🫣). Ale s jistotou prokázat, že opalovací krémy zabraňují vzniku nádorů kůže, je komplikované hned z několika důvodů.
Korelace vs. kauzalita.
Většina dostupných studií je (opět) observačních. Jenže z logiky věci, ti, kteří více používají opalovací krémy se také více opalují. Pak záleží, jak “dobře” a konzistentně přípravek používají. (Mají dost vysoký SPF faktor? Dávají přípravku dost? Reaplikují dost často? Nezapomenou občas nějakou část těla namazat?)I opalováky se vyvíjejí.
Studie z výše zmíněné metaanalýzy, které byly provedené před rokem 1990, ukazují dokonce pozitivní asociaci mezi opalovacími krémy a nádory kůže. Tehdy dostupné krémy měly totiž nízké ochranné faktory a dá se předpokládat, že se s nimi lidé (pod falešným pocitem bezpečí) vystavovali slunci více než bez nich. Navíc byly zahrnuty i studie, kde byly použity jen přípravky s ochranou proti UVB (přičemž nádorové změny způsobuje UVA) 🤦🏻♀️.Délka sledování.
Bavíme se o vlivu celoživotního používání SPF, které by mělo snížit rizika nádorů kůže o vyšší desítky let později. Studie, které by sledovaly účastníky po celý život, bohužel nemáme.
Máme nicméně k dispozici už 3 novější studie z Austrálie, země s nejvyšším výskytem nádorů kůže, které protektivní účinek opalovacích krémů ukazují. Platí to jak v případě výskytu melanomu u starších a mladých dospělých, tak i na další typ nádoru kůže, spinocelulární karcinom.
Zároveň bychom neměli podceňovat ani krátkodobý a prokázaný účinek SPF krémů - prevence spálení. Za prvé to bolí (jako 🐷) a za druhé, častá spálení riziko právě melanomu zdvojnásobují (obzvlášť v dětství a u lidí světlé kůže / s mnoho pihami).
Co si z toho vzít? Nevystavovat se UV záření a nespalovat se je prevencí zhoubného onemocnění kůže. K tomu krémy s SPF mohou, ale nemusí pomoci - záleží, jak dobře se používají. Zapomínat bychom neměli ani na ty základní způsoby ochrany: oděv, klobouky, sluneční brýle a stín.
🧴Chemické vs. minerální filtry
Pomyslná válka se vede mezi 2 typy opalovacích přípravků podle filtru UV záření, který využívají. Reálně jsou tedy oba typy chemické a správnější by bylo dělit je na anorganické a organické, ale nebudeme to komplikovat.
🪨 Minerální filtry
Jsou tvořeny nejčastěji oxidem zinečnatým (ZnO) nebo titaničitým (TiO2). Traduje se, že fungují na principu odražení slunečního záření, dle této studie k odrazu dochází ale jen z cca 5 %. Zbytek (tedy většinu) záření přípravky absorbují. Nicméně samy se nevstřebávají z kůže do oběhu. Možná jste už narazili i na to, že zatímco ZnO je oslavován, TiO2 často označován za “nově prokázaný karcinogen” (a s ostudou vyřazen z “non-toxic” síně slávy)1. Ve skutečnosti jsou ale potenciálně škodlivé oba, hlavně v případě vdechnutí nebo požití většího množství. ZnO je navíc více škodlivý pro podmořský ekosystém a korály.
Velkou nevýhodou minerálních opalovacích přípravků je také jejich značná uživatelská nepříjemnost. Tvoří na kůži celkem silnou bílou vrstvu a špatně se roztírají. Kvůli tomu máte tendenci použít mnohem menší množství. Minerální krém s SPF 50 bude ale na kůži připomínat bílou masku bez ohledu na výrobce (pokud vrstvu minerálního opalování s vysokým faktorem na kůži nevidíte, dali jste ho nejspíš málo a udělali si vlastně nižší faktor nebo nejde o čistě minerální filtr).
🧪 Chemické filtry
Zde je problematických několik sloučenin, nejvíce se ale skloňuje oxybenzon díky označení “hormonální disruptor” (tzn. poškozující endokrinní systém, např. štítnou žlázu, pohlavní hormony, u dětí růst, sexuální vývoj a pubertu, potenciálně i kognitivní funkce).
Toto označení vychází ze studie, ve které vědci krmili oxybenzonem mladé krysy 🐀. U vyšších dávek u nich došlo k mírnému zvětšení děloh, což se považuje za známku hormonální disrupce (samozřejmě existují i mnohé další studie, které negativní dopady oxybenzonu ukazují, tahle to ale spustila).
Na základě další, tentokrát lidské studie víme, že se oxybenzon z kůže vstřebává a dosahuje v krvi slušných hladin2, i tak je ale něco úplně jiného jím krmit hlodavce a natírat lidi 🙃.
I při použití přípravku s obsahem oxybenzonu vyšším než jsou aktuálně povolená množství3 proto žádné zřejmé negativní dopady na hormonální systém lidí nevidíme. A podle výpočtů z této práce byste si museli úplně celé tělo mazat chemickými opalováky každý den po dobu 35-70 let, abyste dosáhli stejných dávek oxybenzonu, jako dostaly krysy v té původní studii.
Co si z toho vzít? Ne to, že je oxybenzon bezpečný. Negativní dopady na různé živočichy nebo buněčné modely (a to vůbec nezmiňuji dopady na podmořský život, hlavně korály, protože o tom tenhle newsletter není) jsou od určitých dávek reálné. Kriticky bychom se ale měli zamyslet nad tím, zda jsou u lidí tyto hladiny při běžném používání vůbec dosažitelné.
V chemických opalovacích přípravcích jsou další “problematické” sloučeniny, s důkazy o jejich rizicích je to ale dost podobné jako u oxybenzonu. Většinou nejsou dost konkluzivní nebo ukazují jen na rizika kontaktní alergie (kvůli tomu se mimochodem doporučuje používat chemické opalovací přípravky u dětí až od 6 měsíců, mají citlivější pokožku a mohla by na různé složky reagovat).
Diskuzi o opalovacích krémech bych tady ukončila. Těsně před vydáním newsletteru jsem se dostala i ke studiím, které mě přinutily podívat se více nečernobíle na sluneční záření samotné☀️. Pravdou totiž je, že má i značné zdravotní benefity a tak je rada o bezpodmínečném vyhýbání se slunci potenciálně škodlivá. Pozn.: Téma o balancu benefitů vs. rizik UV záření zpracuji do krátkého článku a pošlu automaticky placeným odběratelům i těm, kteří si o něj napíší. Je to ale už trochu mimo záběr newsletteru a nechci vám spamovat schránky 🙃.
👉 Závěr
Používání opalovacích krémů je široce doporučováno i přesto, že dřívější důkazy o jejich účinnosti v prevenci rakoviny kůže byly nejednoznačné. Od té doby se ale receptury a ochranné faktory zdokonalily a novější studie již na pozitivní efekt přípravků s SPF ukazují. Navíc prokazatelně brání bolestivým a nebezpečným spálením od slunce. Zejména děti a lidé se světlou pletí, kteří se snadno spálí, by proto opalovací přípravky při delším pobytu na přímém slunci používat měli.
Při výběru konkrétního produktu máte obecně na výběr mezi 2 skupinami: s minerálním a chemickým filtrem. Chemické obsahují různé sloučeniny, nejčastěji se ale varuje před oxybenzonem kvůli označení za hormonální disruptor. Na to ukazují studie založené na zvířecích a buněčných modelech, nikoli ale ty na lidech. I minerální filtry, jako je oxid zinečnatý a titaničitý, mají své specifické výhody a nevýhody.
Co bezpečně víme:
A) Krátký pobyt venku na slunci je prospěšný, dokud nedojde ke spálení kůže.
B) V prevenci před spálením je důležité nezapomínat ani na další formy ochrany před sluncem - oděv, klobouky, sluneční brýle a vyhledávání stínu.
Při každé dovolené u moře mě fascinuje, jak málo dětí nosí čepice a koupací oblečky. Hlavně vzhledem k tomu, kolik těch dětí vidím spálených 😏. Pokud si máte z dnešního newsletteru zase odnést jen jednu věc: zamezte u svých dětí a ideálně i u sebe spáleninám od slunce.
Je už pak jedno, jestli toho docílíte plavkami s dlouhými rukávy nebo opalovacím krémem s jakýmkoli filtrem. Pokud totiž pořídíte super non-toxic minerální krém, který ale v kombinaci špatné roztíratelnosti a vrtošivého batolete nanesete nerovnoměrně a dítě si spálí půlku zad, pardon, ale byli byste pořídili lépe s chemickým 🤌.
💪 Tipy na závěr:
Spíše než o univerzálně platné poučky (typu 30 min na slunci denně je skvělé pro všechny VS. bez opalováku nesmíte vystrčit nos ani v zimě) bychom se měli snažit o individualizovaný balanc benefitů i rizik slunečního záření pro jednotlivce. Více chránit by se měli děti a lidé se světlým fototypem. Vyjet jednou za rok na dovolenou a hned se tam spálit je také cesta do pekel (k melanomu).
Jakýkoli opalovací krém si vyberete, měl by mít široké spektrum ochrany a zamezovat UVA i UVB záření.
Soláriím se vyhněte. Obvykle emitují hlavně UVA záření, které zvyšuje riziko melanomu, hlavně při používání solárií před 30. rokem věku.
Lidé dle studií aplikují opalovacích přípravků málo. Typicky dávají jen 20-50 % doporučovaného množství.
Mažte se i v autě. Boční skla blokují jen asi 44 % UVA záření. Nejspíše proto se hlavně u mužů nádory kůže vyskytují častěji vlevo.
Děkuji vám za přečtení!
Pokud vám článek přišel hodnotný, můžete mě a mou práci mnoha způsoby podpořit. Také pomůže kliknutí na odběr, sdílení newsletteru nebo komentáře pod článkem. Těším se zase na příště a dále mějte bezpečné a radostné léto!
Může za to přehodnocení bezpečnosti TiO2 panelem EFSA (Evropská komise pro bezpečnost potravin), nyní je v kategorii “možný karcinogen”. K tomuto podezření sloužila jediná studie již z roku 2007, kde byl vztah s vdechnutím většího množství TiO2 u krys naznačen. Mnohé další však jeho karcinogenitu neukázaly nebo ji naznačily až od extrémně vysokých dávek. Reálné stanovisko EFSA uvádí, že je 1) jeho absorbce při požití nízká, 2) reálně se žádná toxicita neprokázala a za 3) ačkoli tomu nenasvědčují důkazy, má TiO2 potenciál být genotoxický a proto se rozhodli jeho použití v potravinách postupně omezit. Mezitím o “hodném” ZnO uvádí ECHA (Evropská agentura pro chemické látky): “může poškodit plodnost nebo vývoj nenarozeného dítěte, je škodlivý při požití, vdechnutí a může způsobit poškození orgánů při dlouhodobé nebo opakované expozici. Je silně toxický pro podvodní život”.
I když to zakládáme na výsledcích celkem 12 dospělých, kteří se 4 dny po sobě natírali každé 2h přípravky obsahujícími oxybenzon a koncentrace této látky v jejich krvi byly značně variabilní. Ale vstřebal se vždy a celkem rychle.
Opatrné doporučení vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele je, aby obsah oxybenzonu v opalovacích krémech nepřekročil 2,2 %. Protože ho lze nicméně najít v moči většiny lidí včetně těch, kteří opalovací krémy vůbec nepoužívají, nebude to jediný zdroj 🤔.