Co (ne)víme o dlouhodobých dopadech očkování proti COVID-19?
Nová studie z Yale rozvířila vody. I bez ní se ale u nás (zase) šíří panika.
Už delší dobu mám rozepsaný seriál o očkování. Rozpracovaný článek o autismu jsem ale odsunula pro aktuálnější téma. Možná jste slyšeli o studii, která se věnuje “post-COVID vakcinačnímu syndromu” (PVS), psala o ní totiž velká média po celém světě. Dnes se jí podíváme na zoubek - je to důkaz, že má očkování proti covid-19 nežádoucí účinky, které zdravotnické instituce tutlají? A co další dlouhodobé dopady, o kterých se někteří odborníci nebojí veřejně mluvit, třeba pokles plodnosti očkovaných žen?
🕵🏻♀️ Bod 1: Studie z Yale o dopadech očkování
1. Co je to preprint
Studie s názvem "Immunological and Antigenic Signatures Associated with Chronic Illnesses after COVID-19 Vaccinations” je dostupná online od 18. února jako tzv. “preprint”. Co to znamená?
Jde o práci, kterou chtějí autoři sdílet s vědeckou komunitou ještě předtím, než projde recenzním řízením a bude otištěna v nějakém odborném časopise. To znamená, že ji autoři napsali, ale ještě její obsah nikdo nepřezkoumal a neprošla skrze čtení odborníků posuzujících její přesnost, platnost a kvalitu. Obvykle je to taková beta-verze, která se před publikací ještě několikrát změní (a také se i tento článek již týden od publikace změnil).
2. Co sledovali
Jako post-COVID vakcinační syndrom (PVS) se označuje soubor příznaků, které se u některých objevily krátce po očkování proti nemoci COVID-19. Nejčastěji jde o: nízkou toleranci fyzické aktivity, únavu, otupělost (nebo tzv. mozková mlha), neuropatie, nespavost, bušení srdce, bolesti svalů, úzkosti, hučení v uších. Na rozdíl od dlouhodobého post-covid syndromu (tzv. long-covid) není ale PVS uznán jako oficiální diagnóza.
Poprvé o něm najdeme zmínku v jiném preprintu z Yale, který byl publikován už v r. 2023. Tato původní studie popsala příznaky a další charakteristiky 241 členů online skupiny, kteří sami uvedli, že si „myslí, že je vakcína proti covid-19 poškodila“. Soubor jejich příznaků autoři pojmenovali jako post-covid vakcinační syndrom (PVS) kvůli časové návaznosti na očkování, ale nezjišťovali příčiny příznaků ani jejich reálný výskyt mezi očkovanými osobami.
Naše aktuální studie s názvem LISTEN měla některé tyto mouchy vychytat. Autoři se zaměřili na imunologické mechanismy, které by stály za symptomy PVS.
3. Design studie
Studie LISTEN probíhala od prosince 2022 do listopadu 2023 a zahrnula:
22 lidí, kteří neměli žádné příznaky (11 žen, 11 mužů) - ti tvoří kontrolní skupinu
42 lidí, kteří po očkování hlásili příznaky odpovídající PVS (29 žen, 13 mužů)
z nich 39 uvedlo typ své vakcíny: 14 mělo Pfizer-BioNTech (Comirnaty), 21 Modernu (Spikevax), 4 vakcínu od Johnson & Johnson (Jcovden)
Za zmínku stojí nástup jejich příznaků: medián byl 4 dny pro vznik jakýchkoli příznaků, 10 dnů pro závažné příznaky
U 70 % se příznaky objevily do 10 dnů po očkování
U 52,2 % se do 10 dnů od očkování objevily závažné příznaky
4. Slabá místa
Jistě jste si také všimli, že většina vyjmenovaných symptomů PVS se překrývá s tzv. long-covid syndromem, kdy po prodělání infekce u lidí několik dlouhých měsíců přetrvává únava, pomalé myšlení, tzv. “mlha”, neurologické příznaky. Proto bylo důležité rozlišit, kolik lidí v každé skupině reálně infekci covid dříve prodělalo. Covid v anamnéze uvedlo v PVS skupině 15 lidí (35,7 %) a 10 lidí v kontrolní skupině (45,5 %). Pro objektivitu ale vědci ještě všechny účastníky vyšetřili - a chytře k tomu využili ne klasické protilátky proti spike-proteinu (protože ty se vytvoří i po očkování), ale proti jinému covidovému antigenu, které tělo vytváří pouze v případě prodělané infekce.
Co zjistili?
Skupina PVS: 26 ze 42 (62 %) mělo protilátky svědčící pro předchozí infekci
Kontrolní skupina: 10 z 22 (45,5 %) mělo tyto protilátky
Z toho vyplývá, že větší část lidí s PVS symptomy zároveň dříve prodělala covid infekci. Je proto možné, že některé příznaky připisované očkování pramenily spíše z long-covidu. Dále byla v PVS skupině častější reaktivace EB viru, který způsobuje mononukleózu. Reaktivace EBV se může projevit únavou, mozkovou mlhou, neuropatií, bolestmi svalů.
Další problémy:
Statistická síla je vzhledem ke vzorku malá. To jednak ztěžuje odhalení skutečných účinků a hlavně značně zvyšuje riziko falešně pozitivních objevů.
Proč? Vybraný vzorek nemusí být (= resp. v tomto počtu ani nemůže být) reprezentativní pro celé spektrum případů. Navíc studie nemůže zohlednit všechny proměnné na pozadí.
Další dělení na skupiny (např. PVS u lidí, kteří zároveň anamnesticky prodělali vs. neprodělali covid) vytváří ještě menší podskupiny.
Ve studii bohužel chybělo vyšetření PCR k vyloučení aktivní infekce COVID-19 v době odběru vzorků, proto některé příznaky mohly být způsobeny místo PVS nejen onemocněním long-covid, ale i akutně probíhajícím covidem.
5. Zjištění hodná dalšího zkoumání
Načasování nástupu příznaků (4 dny ev. 10 dnů u závažných příznaků) naznačuje časovou souvislost s vakcínou. Ne že by se ale dlouhodobý covid nemohl projevovat ve vlnách a ty vlny nemohly spustit různé imunitní stresory, např. očkování. Také byly u PVS pacientů pozorovány změny v populacích T-buněk (nicméně velmi podobné změnám u long-covidu) a někteří jedinci (ale ne všichni) z PVS skupiny měli vyšší hladiny cirkulujícího spike-proteinu. To vše by si zasloužilo další výzkum.
Zjištění z této studie však v tuto chvíli nelze považovat za nějaké průlomové objevy a aplikovat je obecně. Lze z nich maximálně vyvozovat hypotézy pro další výzkum, který by musel zahrnout (mnohem) více účastníků.
🤰Bod 2: Může očkování proti COVID za propad porodnosti?
Kuloáry se šíří, že za propad v porodnosti, který vidíme od r. 2022 v ČR (ale zdaleka ne pouze v ČR), může právě očkování proti covid-19, které u žen snižuje plodnost. Dostaly se ke mě dokonce snímky z přednášky, která byla určena pro zdravotníky a její autor je neonatolog, budeme mu říkat pan docent. Ve zkratce tam uvedl toto:
Ve skupině očkovaných žen se za r. 2023 narodilo 55 dětí na 1000 žen.
Ve skupině neočkovaných žen se narodilo 86 dětí na 1000 žen.
Z toho s vědomím závažnosti tohoto tvrzení lze vyvodit, že mezi očkováním a poklesem porodů je kauzální vztah (volná citace).
Akorátže vůbec. Jde o statistické údaje, ze kterých nemůžeme o kauzalitě vyvodit vůbec nic.
Ve skutečnosti klesá porodnost po celém světě dlouhodobě a důvodů to má pravděpodobně mnoho:
Antikoncepce je stále více dostupná a s rostoucím vzděláním populace přichází i plánování rodičovství.
Ženy mají mnohem více pracovních příležitostí než dříve.
Věk, kdy páry o dětech vůbec začínají přemýšlet, se posouvá - s věkem ale plodnost přirozeně klesá. Krom toho v populaci roste výskyt obezity,
Potomky už nemusíme mít z praktických důvodů (třeba aby pracovali na poli nebo se o nás ve stáří postarali). Také jich nemusíme mít 10, abychom zajistili, že alespoň 2 přežijí do dospělosti.
Naopak děti vyžadují stále větší finanční, citovou a na straně žen i fyzickou investici. Víme více o tom, co je pro jejich optimální vývoj důležité a klade to na nás jako rodiče mnohem větší nároky, než kdy dříve.
Ve světě, kde je těžké dosáhnout na bydlení a nad kterým visí environmentální, zdravotní a válečné katastrofy nemusí všichni považovat rozhodnutí založit rodinu za racionální.
… a nejspíše mnohé další, které mě teď nenapadly.
Předpoklad, že za pokles fertility od r. 2022 může nežádoucí účinek očkování proti covid-19, zcela opomíjí, že v únoru toho roku také začala ruská invaze na Ukrajinu, rostla inflace a rozvolňovala se proticovidová opatření, takže lidé trávili mnohem méně času spolu doma. Jak ukazuje studie z r. 2024, mnoho žen také nejspíše vědomě čekalo s početím na dokončení vakcinace a proto s počátkem očkování méně rizikových skupin mírný pokles autoři pozorovali. Po dokončení očkování se ale porodnost opět zvýšila (akorát už ne k původním číslům, protože začaly hrát roli ty další faktory).
📉 Co říkají větší data
Studie zabývající se právě touto otázkou jsou k dohledání prakticky od začátku vakcinace. Jejich přehled z r. 2022 na základě zhodnocení 29 studií shrnuje, že důkaz o souvislosti mezi vakcínami proti COVID-19 a poškozením fertility u mužů nebo žen dle dostupných dat neexistuje. Protože ale právě tuto metaanalýzu skupina SMIS zkritizovala s tím, že zahrnula páry využívající metody asistované reprodukce1, nespokojíme se s jedním zdrojem a podíváme se na další.
Ve stejném roce vyšla i prospektivní studie, která zahrnula více než 2 000 párů. Všichni se snažili počít spontánně a studie je sledovala až do otěhotnění / ukončení snažení o přirozené početí / po dobu 12 měsíců (podle toho, co přišlo dříve). Očkování proti COVID-19 nemělo negativní vliv na plodnost a míru početí. Zajímavé je, že ve studii autoři zohlednili i socioekonomický status párů jako faktor na pozadí, díky čemuž můžeme vidět souvislost mezi očkováním a vyšším vzděláním a příjmy. Jaká byla souvislost mezi socioekonomickým statutem a porodností neuvedli, negativní korelace mezi těmito proměnnými je ale obecně známým faktem.
Konkrétně na plodnost žen a možnou souvislost s covid očkováním se dále podívala tato loňská populační studie. Tentokrát zahrnula jak ženy využívající IVF, tak i ty snažící se o početí přirozeně. Autoři analyzovali právě korelaci mezi proočkovaností a mírou porodnosti ve 100 různých zemích, a to i s ohledem na index nerovnosti příjmů. Studie nezjistila žádnou korelaci mezi počtem podaných dávek vakcíny proti COVID-19 a změnami v míře porodnosti mezi lety 2019 a 2022. Zato ale ukazuje, že v zemích s vyšší příjmovou nerovností byla tendence k vyšší míře porodnosti a zároveň i nižší míře proočkovanosti.
A právě proto je značně problematické na základě demografických dat z České republiky vyvozovat cokoli o negativním vlivu očkování na fertilitu žen. Jde o pouhé korelace, které nijak nezohledňují faktory na pozadí (například příjmy a vzdělání žen) a nedokládá je jediná vědecká studie, která by proběhla na dostatečně velkém vzorku žen. Natož abychom mohli mluvit o kauzalitě. Dokonce může být šíření takových strachů potenciálně poškozují.
🚸 Nemá náhodou to očkování výhody?
Z dostupných dat víme, že ženy, které v těhotenství prodělají onemocnění covid-19, mají významně zvýšená rizika předčasného porodu (v závislosti na závažnosti onemocnění), vysokého tlaku, preeklampsie2, císařského řezu kvůli porodnickým komplikacím i perinatálního úmrtí. Tato poslední komplikace platila hlavně pro Delta variantu, která byla spojena s největšími změnami na placentách a dle CDC riziko mrtvorozenosti téměř zdvojnásobila. Novorozenci matek s covid také častěji potřebovali intenzivní péči na novorozenecké JIP, ventilační podporu. Všechny tyto komplikace mohu potvrdit i ze zkušeností na našem oddělení.
Očkování těhotných žen prokazatelně výše zmíněná rizika snižuje. Některé studie tedy neukázaly snížení všech rizik stejně konzistentně, a to hlavně kvůli velikosti vzorku. Např. tato metaanalýza našla sice snížení rizika nízkého Apgar skóre a předčasného porodu u dětí očkovaných matek, už ne ale vážných novorozeneckých komplikací nebo mrtvorozenosti (protože jde naštěstí o vzácné komplikace). Z velkých populačních studií nicméně souvislost mezi očkováním a nižší perinatální úmrtností patrná je. Dle další metaanalýzy z r. 2023 snižuje vakcinace riziko mrtvě narozeného plodu o 45 %, předčasného porodu o 33 % a riziko přijetí na novorozeneckou JIP o 20 %. Tato snížení bezprostředních rizik kolem porodu platí, aniž by došlo ve skupině očkovaných ke zvýšení jiných perinatálních komplikací a aniž by byly u dětí zaznamenány změny ve vývoji (ve 12 a 18 měsících).
Jinými slovy, těhotné ženy a ženy, které těhotenství plánují, jsou přesně tou skupinou, která by se proti SARS-CoV-2 očkovat měla (s přihlédnutím k sezóně). Z dostupných důkazů zároveň vyplývá, že jim ani jejich dětem žádná rizika plynoucí z očkování nehrozí.
👉🏻 Závěr
Jak už jsem několikrát zmínila, vědecký výzkum je dynamický proces. Vždy se mohou objevit nová data a od základu změnit náš pohled na něco, co jsme považovali za dané - třeba i dlouhodobé dopady očkování proti COVID-193. Poslední studie z Yale v preprintu tímto průlomovým objevem každopádně není. Má značná omezení – malý vzorek, riziko selekčního bias, absence širších epidemiologických dat a možný překryv symptomů připisovaných očkování s long-covidem – a proto z ní nelze vyvozovat závěry. Post-COVID vakcinační syndrom (PVS) je hypotetická diagnóza, která vyžaduje další výzkum.
Obavy o vliv vakcinace na plodnost se ve světle dostupných studií také nejeví jako opodstatněné. Pokles porodnosti, který je v řadě zemí pozorován od r. 2022, má pravděpodobně více příčin (ekonomické, sociální, demografické) a chybí důkazy, že by za ním stálo právě očkování. Naopak, očkování těhotných žen se ukázalo být ochranným faktorem proti vážným komplikacím spojeným s proděláním infekce COVID-19 v těhotenství.
Nenechme se tedy unášet strachem a předběžnými studiemi bez recenzního řízení.
Děkuji vám za přečtení❣️Pokud vám článek přišel hodnotný, je mnoho způsobů, jak mě můžete podpořit. Také pomůže kliknutí na odběr, sdílení newsletteru nebo komentáře pod článkem. Těším se zase na příště! 👋
Andrea
uvedli, že jde o skupinu “opečovávaných” žen, kde se početí neděje náhodně a proto to nelze s reálnou situací srovnávat. Osobně se domnívám, že pokud by očkování nějaké negativní dopady na plodnost mělo (třeba i v malé míře), právě ve skupině, kde je již preexistující problém, by se to projevilo nejdříve, ale budiž.
rizika preeklampsie jsou dokonce zvýšená i v případě lehkého průběhu, i když méně než u těžkého
ačkoli je to vzhledem k dostupným důkazům a epidemiologickým datům z velkých souborů (např. VAERS, EudraVigilance) nepravděpodobné