Vývoj jazyka: co o něm víme a jak ho podpořit

Známé i méně známé strategie pro zlepšení jazykových schopností v prvních 2-3 letech

Jazyk je klíčovým aspektem vývoje dítěte, který souvisí s jeho budoucími sociálními dovednostmi, kognitivními schopnostmi i školními úspěchy. Kromě toho je to ale také naprosto fascinující proces, kterému jsme jako rodiče svědky. Dítě, které nejdříve jen nespokojeně křičí či žvatlá, si za pár týdnů řekne o pití a víc borůvek způsobem, kterému jasně rozumíme. Právě s rozvojem komunikačních schopností odkrýváme víc a víc z osobnosti, která nám roste před očima. Zhruba jak tento proces probíhá, jak je to s počty slov, které by “měly” děti říkat nebo jak využít poznatky z vědeckých studií v praxi - to vše vás čeká v dnešním newsletteru.

10 min čtení

Poznámka: článek a studie, ze kterých vychází, se věnují vývoji jazyka u neurotypicky se vyvíjejících dětí. Při podezření na neurovyvojové poruchy nebo poruchy komunikační schopnosti doporučuji obrátit se hned na (opravdové 🙃) odborníky.

Photo by Philip White on Unsplash

😛 Základní fáze vývoje jazyka

Podrobnosti o tom, jak se jazyk u dětí vyvíjí, najdete na jiných místech. Tady proto jen krátce fáze vývoje jazyka:

1. Prelingvistická fáze a žvatlání (0-12 měsíců):

   • Zvuky a hlasy se dítě učí rozeznávat už prenatálně (v děloze)

   • Vokalizace: Kojenci zpočátku hučí, výskají a žvatlají, experimentují s různými zvuky. Tato fáze je zásadní pro vnímání a rozpoznávání zvuků, které tvoří jednotlivá slova (tzv. fonematické uvědomování). Mezi 5.-10. měsícem obvykle děti trénují řeč opakováním slabik (”ma-ma-ma”, “ba-ba-ba”).

   • Pozornost: Kolem 6.-9. měsíce začínají kojenci sledovat pohled a ukazovací gesta dospělých, reagují nápodobou a zaměřením pozornosti. To vše je předstupněm pro porozumění slovům i jejich používání.

2. První slova (12-18 měsíců):

   • Jednotlivá slova: Batolata začínají vyslovovat první smysluplná slova, obvykle podstatná jména ("máma", "táta"). Brzy se objevují další slova, která často představují celé věty ("mléko" = "já chci ještě mléko" apod.)

3. Spojení slov (18-24 měsíců) ("ještě mléko")

4. Postupně bohatší věty (24-36 měsíců): Slovní zásoba se rychle rozšiřuje a děti začínají tvořit jednoduché, gramaticky správné věty.

🧠 S čím vším vývoj jazyka souvisí?

Zázemí
Jeden z nejdůležitějších faktorů je prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Z desetiletí výzkumů je jasné, že bohatost interakcí s pečující osobou, vystavení větší slovní zásobě a responzivita pečující osoby předurčují jazykové schopnosti dítěte. Tato bohatost interakcí je do velké míry dána socioekonomickým zázemím rodiny (vzděláním a příjmy). Odhaduje se, že děti vyrůstající v chudobě mají oproti těm z bohatších rodin za první 4 roky života deficit až 30 milionů slov. Také ale záleží na tom, jak moc si rodiče svůj vliv na vývoj dětí uvědomují. Lze předpokládat, že nepříznivý dopad socioekonomického zázemí jde “dorovnat” právě bohatostí interakcí s dětmi, společným čtením apod. (více se dočtete v tipech). Budoucí jazykové schopnosti dětí určuje totiž nejen kvantita jazyka, kterému jsou odmala vystaveny, ale i jeho kvalita - a ta se socioekonomickým statutem tolik nesouvisí.

Řeč orientovaná na dítě
Většina lidí na miminka a malé děti přirozeně mluví trochu jinak než se staršími dětmi nebo dospělými - pomaleji, vyšším tónem, melodičtěji, pečlivě vyslovují, věty dělají jednodušší a kratší, každou emoci jakoby přehánějí a hooodně opakují. I když se to některým zdá být směšné, skutečně je tento styl řeči spojen s lepším vývojem jazyka. Navíc děti samy tento styl preferují proti “normální” mluvě, a to dokonce i pokud je v cizím jazyce, kterému vůbec nerozumí.
Pozor ale - nemluvíme tu o šišlání, nesmyslném zdrobňování nebo vymýšlení úplně nových, zdánlivě roztomilých slov. To vše může vývoj jazyka naopak brzdit.

Gestikulace a napodobování
Gesta děti používají o několik měsíců dříve než slova - univerzální gesto je např. ukazování prstem na objekt zájmu, což obvykle znamená “dej mi TO” 👈🏻. Zajímavé je, že variabilita v tom, kdy a jak děti používají gesta, předpovídá rozdíly v nástupu budoucích jazykových milníků. Používání gest lze použít i jako časný ukazatel budoucího opoždění v řeči. A stejně tak má další prelingvistický faktor, napodobování, nejspíše větší váhu při vysvětlení rané slovní zásoby dětí než výše zmíněné zázemí.

Propojení s dalšími smysly
Loni vyšla velmi zajímavá studie, která ukázala vztah mezi budoucím vývojem jazyka a schopností a 6měsíčních miminek správně přiřadit hlas k mluvícímu obličeji na videu. Tato schopnost je totiž součástí mezismyslového zpracování řeči.
Když na nás někdo mluví, obvykle to nejen slyšíme, vidíme také jeho artikulaci, gesta. Skrze to se prakticky od narození učíme odfiltrovat řeč někoho vedle nás a vnímat selektivně toho, kdo je k nám otočen obličejem. Mezismyslové zpracování je ale důležité i pro přiřazení slov k objektům (rodiče to intuitivně ví a batolata učí názvy opakováním zároveň s držením předmětu nebo ukazováním na něj). Proto je základem pro další vývoj jazyka.

Děti samotné
Stejně jako je každá jiná lidská interakce ovlivněna oběma stranami, i tady charakteristiky dětí určují, jak s nimi rodiče komunikují (a to zas, jak už víme, ovlivňuje vývoj jejich jazykových schopností 🔄). Například v této studii byla rozmanitost slov, kterou otcové v komunikaci se svými 2letými dětmi používali, spojena s jazykovými schopnostmi dětí samotných. Čím “pokročilejší” děti byly, tím více různých slov otcové používali. A samozřejmě záleží i na základních charakteristikách dítěte - jak moc je komunikativní a společenské, jak snadné je pro něj a jeho mluvidla slova produkovat apod.

📏 A kolik umí vaše Mařenka slov?

Pediatři se obvykle na preventivních prohlídkách po 1. roce ptají, kolik slov dítě aktivně používá. Jaká je ale norma?¹

Podle dostupných dat Wordbanky (shromaždiště dat o jazykových schopnostech dětí, více viz poznámka 1) umí průměrné české 2leté dítě necelých 200 slov². Než se ale úplně zhrozíte, že to je hodně, všimněte si značného rozptylu jednotlivých hodnot (teček) na prvním grafu níže nebo percentilů na druhém. Velikost slovníčku malých dětí je totiž ve skutečnosti značně variabilní. Některé 2leté děti umí i přes 400 slov, jiné sotva 20, ale všechny se přitom vyvíjejí normálně.

Na stránkách Wordbanky si můžete pohrát i s nastavením různých podmínek - např. aby vám grafy ukázaly rozdíly mezi pohlavími (a ano, chlapci skutečně “umí” ve stejném veku o trochu méně slov - odhaduje se ale, že pohlavím lze vysvětlit jen 1-2 % variability ve vývoji jazyka³) nebo vliv pořadí sourozenců (následné děti také mluví trochu později/hůře než prvorození). Co ale platí obecně, po 16.-20. měsíci slovní zásoba dětí skokově roste. Důležité je, že průměr ⍯ norma.

⚕ Kdy to raději řešit s odborníky?

Mluvení není jen otázkou kognitivních schopností dětí, je to i motoricky náročný a smyslově komplexní úkon. Pokud 2leté dítě říká jen málo slov, ale vidíte, že všemu rozumí, potřebuje pravděpodobně jen čas.

Naopak pokud i mladší dítě vůbec nijak nekomunikuje, neukazuje, nereaguje na vaše pobídky (typu dej červenou kostku do košíku, podej mi knížku apod.) nebo na své jméno, raději se s pediatrem poraďte - klidně dříve. Používat gesta (jako ukazování, mávání) by mělo roční dítě, 18 měsíční by je už mělo nahrazovat prvními slovy a slova po vás opakovat. 2leté by mělo rozumět skoro všem vašim instrukcím a umět vyjádřit základní potřeby. Pokud mluví, alespoň částečně byste mu měli rozumět (udává se, že ve 2 letech by mělo být pro rodiče srozumitelných 50 % řeči a ve 3 asi 75 %).

Tím se dostáváme k tomu, jak můžete děti popostrčit v praxi.

💪🏻 Praktické tipy na podporu vývoje jazyka

1) Mluvte. Ale smysluplně🙏🏻.
Připomenout, že je důležité mluvit na děti už od útlého věku je samo o sobě důležité. Nejde ale o to, abyste do miminek “nalili” co nejvíce slov. Občas se v některých mateřských fórech doporučuje odvyprávět novorozenci celý den (”teď jdeme vařit oběd, nakrájím cibuli, pak tam přidám česnek a mrkev…”) nebo mu dokonce nahlas číst noviny. Kvantita ale hraje roli spíše v případě, že děti slyší slov málo. V opačném směru už toho samotným množstvím moc nezmůžete, jde pak více o tu kvalitu. Jednak by styl řeči měl být přizpůsoben věku dítěte (viz výše). Hlavně by ale interakce měly být smysluplné a zábavné pro dítě samotné. Aby byly prostředkem vašeho napojení, hry, předání emocí. Ne položkou v seznamu, kterou si odškrtnete.

2) Odpovídejte na žvatlání. Mluvte S dětmi (nejen NA ně).
Jak už jsme si řekli na začátku, mezi 5.-10. měsícem děti opakují slabiky. Nejde zdaleka o řeč, experimenty ale ukázaly, že pokud matky na zvuky dětí odpovídají (ať už opakováním podobných slabik nebo vlastními jednoduchými slovy), děti zvýší své snahy o produkci a snaží se napodobit matku. Vzniká z toho jakási konverzace - nesrozumitelná, ale sociálně velmi obohacující (naopak pokud zpětnou vazbu nedostanou, po chvilce to vzdají). Pokud jsou žvatlání a pozornost dítěte mířené k objektu, je také vhodné toho využít a začít o něm mluvit (”va-va!” ”aha, je tam lahvička s vodou, viď? … Chceš se napít vody?… Tady máš vodu!”). Vždy se snažte čekat na odpověď dítěte (a tady pozor - těm, kteří už mluvit začínají, to může trvat i několik vteřin⏳). Tohle konverzační střídání už ve fázi žvatlání je totiž pro rozvoj jazyka velmi přínosné.

3) Používejte gesta a nabádejte děti k tomu samému.
Ukazování a používání gest může být jednou z nejdříve použitelných intervencí se slibnými výsledky, protože gesta děti vnímají někdy už od 4-5 měsíců. Když o něčem mluvíte, ukažte na daný předmět, vezměte ho do ruky. Vymýšlejte si klidně vlastní specifická gesta. Pokud chcete, můžete znakovat⁴, postačí vám ale i DIY verze vznikající za pochodu.

4) Propojení více smyslů.
Využívejte situací, kdy je pozornost dítěte zaměřena na nějaký objekt a vnímá ho více smysly (klasické vidím to-chytím to-ochutnám to). V jedné studii se zjistilo, že pokud rodič v takovém typu scénáře předmět pojmenoval, děti (ve věku 12-26m) měly mnohem větší pravděpodobnost, že se název předmětu naučí oproti situaci, kdy se na předmět jen dívaly. Také se snažte, aby vám dítě většinou vidělo na ústa, když k němu mluvíte. Dívejte se mu do očí a přehánějte svou miminku, hlavně entuziasmus. Pozitivní asociace má i využívání hudby, rytmických hudebních nástrojů nebo zpívání dětem.

5) Mějte s dětmi pozitivní interakce.
Randomizovaná studie, kde byla část rodičů ročních dětí edukována o principech pozitivního rodičovství (pochvaly, hlasité všímání si pozitivního chování místo jen toho negativního apod.) zjistila, že právě u jejich dětí došlo po 6m k většímu nárůstu jazykových schopností. S tím souvisí i pozitivní dopady podpory jazykových dovedností během společné hry - můžete komentovat, co dítě dělá, pojmenovávat, s čím si hraje nebo mu pokládat otázky⁵. Podle dalších zdrojů funguje dobře konkrétní intervence spočívající v chválení, pozitivním komentování řeči dětí, napodobování a projevování nadšení, a to nejen na rozvoj jazyka, ale i na problémy s chováním.

6) Čtěte si s dětmi.
Poslední, ale hodně důležitý tip. Mohlo by se zdát, že miminka jsou příliš malá na to, aby z čtení knížky něco měla. Ve skutečnosti ale máme už opravdu hodně konzistentních důkazů, že je společné čtení s rozvojem jazyka silně spojeno. Jednak během něj my jako rodiče používáme bohatší jazyk a košatější výrazy, a jednak společné čtení přímo vybízí k aktivnímu zapojení dětí. Vysvětlujte nová slova, nabádejte dítě k ukazování na obrázky, imitování zvuků zvířat. Pokročilejším pokládejte otevřené otázky, nechte je volně komentovat obsah, sdělovat své vlastní nápady, společně příběh propojujte se zážitky z reálného života. Právě tento druh aktivního zapojení během čtení s lepšími jazykovými schopnostmi batolat totiž úzce souvisí. Kromě toho společným čtením přispíváte k jejich schopnosti rozeznávat písmena, chápat stavbu příběhů nebo se prostě jen orientovat v knize. Také tím ale nastavujete pozitivní vztah ke knihám obecně, ze kterého budou děti profitovat celý život. Pokud byste si měli vybrat jen jednu věc, kterou budete ze zmíněných tipů praktikovat, přimlouvám se právě za čtení.

👉🏻 Závěr

Když se podíváme na motorické milníky, drtivá většina normálně se vyvíjejících dětí jich dosáhne v podobném věku - například první krůčky dělají v roce, plus minus 2 měsíce. Nějaká variabilita tam je, ale období, kdy krůčky očekávat, nějak trefíte. S jazykem je to trochu jiné - s některým 2letým můžete celkem obstojně konverzovat, s jiným klidně ještě rok ne - a obě tyto děti jsou přitom úplně normální a vyrostou z nich zdraví a komunikující jedinci.

Studie naznačují, že vývoj jazyka můžeme podpořit mnoha různými způsoby, shrnula bych to označením pozitivní zapojení dítěte do interakce. Člověk je tvor sociální a hodnotné interakce se svými pečujícími osobami děti vysloveně vyhledávají.

Zároveň je ale dobré mít na paměti, že v globálním pohledu děti vyrůstají ve značně rozličných prostředích co do množství i kvality jazykových podnětů - a všechny se mluvit nakonec naučí. Jde totiž o celkem odolný, hluboko zakořeněný proces. Adekvátně stimulujícím prostředím ho můžeme hodně podpořit, to určitě, co se ale snažím naznačit je… že úplně podělat to skoro nejde 💩. Jak jsem uvedla v článku, hodně záleží i na charakteristikách dítěte samotného.

☝🏻A ještě než každou výše zmíněnou studii a tipy z nich vyplývající vezmeme za prokázaný návod, neodpustím si hnidopišskou poznámku 🤓. I když máme stále více experimentálních a randomizovaných studií na téma vývoje jazyka, většina je stále observačních. Ty ukazují asociace mezi tím, co rodiče dělají a pokročilostí jazyka u jejich dětí. Nějaký vliv tam ale bude mít i to, že mnoho těch věcí dělají přirozeně komunikativní rodiče, kteří dost možná prostě jen mají komunikativnější děti. Pokud tedy vaše batole evidentně rozumí všemu, co říkáte, ale v produkci trochu vázne (a zároveň má s vámi i dalšími pečujícími osobami dost hodnotných interakcí), nenechte se zas internetem nebo okolím dotlačit do výčitek. Berte výše zmíněné tipy jako to, co jsou - alespoň trochu podložené strategie, kterými můžete vývoj jazyka popostrčit. Ne jako něco, co musíte od A-Z praktikovat, aby se vaše dítě rozmluvilo😉.

Zdroje článku zde

Děkuji vám za přečtení!
Pokud vám článek přišel hodnotný, můžete mě mnoha způsoby podpořit, odebírat a sdílet tento newsletter. Vítám i zpětnou vazbu. Těším se na příště!

1. Od toho existuje MacArthur-Bates dotazník vývoje komunikace (MB-CDI), který pomáhá měření velikosti slovní zásoby dětí standardizovat. Rodiče v dotazníku zaškrtávají známá slova ze seznamu více než 600 slov a zvuků (což zní náročně, ale ve skutečnosti to výtěžnost dat zlepšuje, protože si nemusí všechna slova na místě vybavit). Výsledky shromažďuje databáze Wordbank, která vznikla při Stanfordu a aktuálně obsahuje přes 105 tis. testů. Drtivá většina z nich je sice v angličtině (a z dalších studií zas víme, že některé poznatky vývoje angličtiny nemusí být přenesitelné do ostatních jazyků), Wordbanka má ale data i o osvojování českého jazyka.

2. A to anglické dokonce 300, tam ale dotazníky vyplnilo více rodičů s vyšším vzděláním, a tak je výsledný průměr nejspíše nadhodnocen

3. konkrétně např. 2letá dívka používá průměrně o cca 50 slov více než 2letý chlapec

4. Děti jsou znakování schopné typicky o několik měsíců dříve, než zvládnou produkovat první slova. Výzkumy ohledně znakování jsou smíšené, benefity na vývoj jazyka nebo kognitivní schopnosti se zdají být malé nebo krátkodobé, neprokázaly se ale žádná negativa. Některé studie naznačují, že znakování pomáhá rodičům být více responzivní (což je výhodné pro vývoj dětí celkově, ne jen vývoj jazyka).

5. extra body jsou za vědomé používání jazyka, který usnadňuje orientaci v prostoru, popisuje geometrické tvary nebo používání čísel - to vše může pozitivně ovlivnit budoucí úspěchy ve škole