Nástup do kolektivu a nemocnost dětí - jde s tím něco dělat?
Spoiler: Něco jo, ale ne tolik, jak byste vy i výrobci doplňků chtěli.
V minulém díle jsem se věnovala přípravě a psychické podpoře dětí v procesu adaptace na školku. Dnes se podíváme na to, zda nejde nějak podpořit i jejich imunitní systém. Jistě i na vás cílí reklamy na různé “nezbytné” doplňky stravy, sirupy a čajíčky, které nás mají před absencemi ve školce (a práci) zachránit. V dnešním díle se podíváme, jak moc tyto doplňky fungují a jaké postupy jsou podloženy daty. Podělím se s vámi i o to, co využívám já.
📣 Disclaimer: V článku jmenuji některé doplňky, nejde ale v žádném případě o spolupráci (a ani žádnou takovou nehledám). Dozvíte se tady, co o účinnosti různých postupů a doplňků říkají vědecké studie, nikoli influenceři.
(11 min čtení)
🤧 Jak moc jsou školkové děti nemocné?
Už loni jsem vydala newsletter o pozitivních a negativních dopadech školky, kde byla část věnována i imunitě. Pravda je, že po zahájení chození do kolektivu jsou děti nemocné více (a to obzvlášť pokud začnou chodit do kolektivu děti < 1 rok). Jejich imunitní systém se tím ale “vytrénuje” a dále jsou nemocné naopak čím dál méně.
Například studie NICHD (= největší dlouhodobá studie o dopadech školky, kterou máme k dispozici) ukázala, že děti, které byly ve skupinové péči od 2 let, pak měly ve 3.-4. roce méně běžných onemocnění, než děti, které byly do té doby doma. Navíc existují důkazy (zatím observační), že tento trénink imunity prospívá v prevenci i mnohem vážnějších onemocnění, než jsou nachlazení.
🧮 OK, s čím ale máte konkrétně počítat?
Záleží samozřejmě na věku i velikosti kolektivu, obecně se ale v našich končinách uvádí, že norma je 6 až 8 (někdy až 10) onemocnění za rok. Většinu tvoří virová onemocnění dýchacího a trávicího ústrojí (rýmy, kašlích, zvracení, průjmy). Probíhají převážně v zimních měsících a rekonvalescence bývá mnohem delší, než bychom si přáli1. Proto klidně můžete najet na onen pověstný režim 3 dny ve školce - 3 týdny doma, a být pořád úplně v normě.
Není divu, že před začátkem září cílí na rodiče reklamy na různé posilovače imunity - bonbony, sirupy, spreje do krku i nosu... Existují ale 3 VELKÉ důvody, proč byste k nim měli být skeptičtí.
1. “Posílení” imunity je nesmysl.
Imunitní systém se tak nejmenuje náhodou. Jde o velmi komplexní síť mnoha orgánů, buněk, proteinů a signálních molekul, které musí fungovat v perfektní součinnosti. Nikoli o sval, který by šlo nějak “posílit”💪.
Podle mechanismu účinku se imunita dělí na specifickou (získanou) a nespecifickou (vrozenou). Do specifické patří B lymfocyty tvořící specifické protilátky a T lymfocyty, které jim říkají, jak (a že) je mají vytvořit. Do nespecifické všechny ostatní buňky a proteiny.
Když má tedy nějaký doplněk “posilovat imunitu”, tak účinkuje na co z výše jmenovaného? Zlepší funkci komplementu? Sleziny? Zvýší počet NK buněk? Podpoří B lymfocyty v tvorbě protilátek? Zvedne cytokiny? Protože všechno dohromady určitě ne2. Měli bychom chtít mít imunitní systém zdravě vybalancovaný a regulovaný, nikoli silný.
2. Doplňky stravy nemají až takový efekt.
Kde jen začít. Doplňky stravy jsou vhodné pro speciální případy3, kdy je nedostatek nějakého mikronutrientu očekáván nebo (ideálně) i ověřen odběry.
Mimo to jsou ale benefity doplňků velkou otázkou, obzvlášť vezmeme-li v potaz, že:
Doplňky stravy nepodléhají na rozdíl od léčivých přípravků žádným přísným předpisům. Výrobci suplementů nejsou povinni prokazovat účinnost, bezpečnost a dokonce ani skutečný obsah svých výrobků.
Proto se klidně stane, že jen 40 % doplňků na zlepšení výkonu vůbec obsahuje to, co má. Až třetina bylinných doplňků obsahuje plnidla a kontaminanty, které by tam dle uvedeného složení vůbec být neměly.
Doplňky na “posílení imunity” na tom byly dle další studie vůbec nejhůře - 57 % mělo jiné složení, než to uvedené na obalu.
Jednotlivé studie, které naznačují prospěšnost doplňků, bývají na malém vzorku a / nebo celkově špatně provedené. Často si navzájem protiřečí. Dokud nejde o velké a kvalitní přehledy, je třeba brát je s rezervou.
Selekční bias neboli výběrové zkreslení už z mých newsletterů znáte. Lidé, kteří užívají doplňky, nejsou náhodně vybraným vzorkem z populace. Jsou celkově zdravější, štíhlejší, vzdělanější, mají vyváženější jídelníček, častěji sportují nebo chodí k lékaři.
Navíc tu ale hraje roli to, čemu říkáme „p-hacking“ a publikační zkreslení, (které vysvětlím jen pro opravdové fajnšmekry v poznámce:4 🤓)
To dohromady silně zvyšuje riziko falešně pozitivních výsledků a přeceňování přínosů doplňků stravy.
Na sítích se sice šíří opak. V rozvinutém světě ale jsme schopni pokrýt potřeby vitaminů a mikronutrientů z pestré stravy. Cokoli přijaté nad to (právě formou doplňku) už nemá další benefit. Potřebujeme mít jejich dostatečné hladiny, ale více ≠ lépe.
Podívejme se třeba na studii z r. 2019, která 6 let sledovala kolem 30 tis. dospělých (více než polovina z nich užívala nějaké doplňky, což je údaj konzistentní i s dalšími výzkumy). Během trvání studie asi 3,6 tis. účastníků zemřelo. Nejdříve se zdálo, že lidé užívající doplňky měli riziko úmrtí nižší, po kontrole faktorů na pozadí ale tento efekt zmizel. Některé doplňky měly dokonce negativní efekt - obzvlášť pokud je užívali lidé, kteří žádný deficit neměli. Dostatek některých nutrientů (vitaminu A, K, hořčíku, zinku, mědi) byl sice spojen s nižším rizikem úmrtí - ale pouze v případě, že lidé tyto živiny získali ze stravy, nikoli z doplňků.
Právě proto velké randomizované studie a jejich přehledy ukazují, že efekt na nemocnost pozbývá suplementace vitaminem D5, vitaminem C nebo echinacea a černý bez. Poslední jmenovaný může rekonvalescenci dokonce prodloužit. U zinku byly náznaky, že zkracuje průběh nachlazení. Report Cochrane databáze, který to měl ale ověřit, byl stažen kvůli chybám a podezření na plagiátorství.
Ve stadiu prvotních důkazů s naznačenými pozitivními účinky jsou mnohé “novější” preparáty: beta-glukany, kravské kolostrum nebo probiotika6. Jak jsem ale popsala výše, k prvotním studiím bychom měli být vždy skeptičtí.
To dobře ilustruje poslední studie prokazující efekt přípravku Imunoglukan P4H® na snížení respiračních infekcí u předškoláků. Jde o experimentální studii, ale autoři v ní zvolili design bez kontrolní skupiny. Přípravek dali všem zařazeným dětem a pak hodnotili jejich nemocnost v porovnání s předchozím rokem. Jenže vy už víte, frekvence infekcí u těch samých dětí meziročně klesá úplně běžně 🤷🏻♀️. Tento konkrétní přípravek za sebou nicméně už má více studií, mezi nimi i jednu kontrolovanou placebem a dvojitě zaslepenou. Ta už klinický efekt ukázala.
3. Co skutečně a prokazatelně zabírá, dávno znáte.
(Jen to nezní tak cool a jako rychlé zlepšováky, posilovače a harmonizátory.)
🧼 Hygienická opatření
Mytí rukou je účinným způsobem prevence šíření nemocí. V jednom dánském experimentu jen zvýšené mytí rukou samo o sobě vedlo ke 34% poklesu nemocnosti dětí. Dále sem patří správná hygiena kolem přebalování, každodenní mytí sdílených hraček a izolace nemocných v domácím prostředí, kterým dopřejeme dostatečně dlouhou rekonvalescenci.
💉 Očkování
Díky povinným očkováním je u předškoláků významně zabráněno vážným onemocněním černého kašle, záškrtu, spalniček nebo život ohrožujícímu zánětu příklopky hrtanové. Bohužel se všechna tato onemocnění díky nižší proočkovanosti populace vrací. Z nepovinných můžete přidat očkování proti rotavirům, pneumokokům, meningokokům, planým neštovicím, žloutence typu A, chřipce, covidu-19.
Nemám tady prostor vysvětlit očkování v jeho komplexnostech (možná tomu budu věnovat nějaký budoucí díl newsletteru). Chtěla bych ale zmínit nedávnou studii, která efekt očkování ilustruje. Vyšla v květnu letošního roku v Lancetu a udává, že WHO program očkování od r. 1974:
zabránil 146 milionům úmrtí dětí pod 5 let (z toho 101 milionům pod 1 rok7)
zabránil celkem 10,2 miliardám let života s omezením
lze mu připsat asi 40 % celosvětové redukce úmrtí kojenců
má dnes díky němu dítě mladší 10 let o 40 % vyšší pravděpodobnost, že se dožije dalších narozenin (v porovnání s hypotetickým scénářem bez očkování)
😴 Spánek, světlo, vzduch
Ne nadarmo se říká, že spánek léčí a kam nemůže Slunce, strčí doktora. Zní to jako banální a zaostalé rady, ale něco na nich je. Nedostatek spánku narušuje regulaci vrozené části imunitního systému a dlouhodobě může působit prozánětlivě. Pro předškolní děti se doporučuje 10-13 h spánku. Zajímavé je, že ty, které naspí < 10,5 h, skutečně mají o něco vyšší hladiny prozánětlivého interleukinu-6. Co to znamená v praxi však zatím jasné není. Stejně tak pomůže časté větrání, protože snižuje koncentraci virových částic v místnosti.
🍲 Strava
Podvýživa dětí je spojena s vyšším rizikem infekcí. Nedostatek bílkovin vede k poruchám bariér i lymfatických orgánů. Stejně tak jsou pro funkci imunitního systému důležité omega-3 mastné kyseliny, vláknina, mikronutrienty a stopové prvky. Je ale důležité si uvědomit, že vztahy mezi jednotlivými nutrienty, mikrobiomem a epigenetickými faktory, jsou velmi komplexní. Všechny tyto faktory přitom složitě ovlivňují imunitní systém. Proto nelze izolovaně studovat účinek každé jednotlivé živiny. Jíst vyváženě a pestře je mnohem lepší, než suplementovat jednotlivé nutrienty, protože tím pokryjete i ty složky, o kterých se ještě neví 🙃.
🧐 Takže já dceři nedávám vůbec nic?
To zas ne. Vadí mi marketing kolem byznysu s doplňky (mimochodem multimiliardového, o žádný altruismus se nejedná). Vyvolává pocit, že to bez nich nejde nebo že kdo se o svoje zdraví zajímá, několik suplementů užívá. Stejně tak taková ta arogance influencerů, že jsou doplňky (naprosto neověřené a za nemalé peníze) “čistší a lepší” než přísně kontrolovaná a testovaná léčiva.
Kladu proto důraz na výše zmíněné principy, ale i mně pomáhá pocit, že pro to “něco navíc” dělám. Jen od toho nečekám zázraky a moc neutrácím 💸🙃. Spíš vědomě využívám placebo efektu. Obvykle vyrobím domácí želé bonbony z nějaké ovozeleninové šťávy, kam přidám zázvor a betaglukany. Když se mi zdá, že dcera víc kýchá, dám jí betaglukan navíc a několik kapslí kolostra. Občas přidám rybí olej / vitamin D. Někdy mám pocit, že jsem tím nachlazení naprosto rozehnala - ale nebudu vám tady tvrdit, jaká je to spása. Pravda totiž je, že kolem 1. roku byla nemocná snad 13 týdnů v kuse, tak si asi už svou imunitu vytrénovala 🤭. Po nástupu do školky (ve 2 letech) byla nemocná přibližně týden z každého zimního měsíce, což mi přijde jako snesitelná (a možná i zdravá) míra. Tak letos uvidíme.
👉 Závěr
I když je přirozené, že jako rodiče chceme své děti chránit před častými nemocemi, které s nástupem do školky skoro určitě přijdou, je důležité mít realistická očekávání. Rychlá řešení a černobílá tvrzení typu “tohle zaručeně posílí imunitu” ani nemohou být univerzálně pravdivá a vnímám je jako 🚩.
Ve větších a kvalitnějších studiích se obvykle ukáže, že významný vliv na snížení četnosti nebo závažnosti onemocnění doplňky stravy nemají. Proto než se pro ně na základě jakékoli studie rozhodnete (nebo doporučení, které se zdá věrohodné, protože nějakou studii cituje), nejdříve zvažte její velikost a kvalitu.
Existuje nicméně mnoho osvědčených metod, jak tomu imunitnímu systému dětí s nemocností pomoci. Patří sem: dodržování správných hygienických návyků, zajištění vyvážené stravy, podpora dostatečného spánku, pobyt na čerstvém vzduchu a očkování. Tyto strategie prokazatelně pomáhají podpořit dobře regulovaný a zdravě fungující imunitní systém, který dokáže účinně reagovat na infekce. Určitá míra onemocnění je ale stejně vždy nevyhnutelná.
Tak přeji sílu nám všem 🙏🤧.
Děkuji vám za přečtení❣️
Pokud vám článek přišel hodnotný, můžete mě a mou práci mnoha způsoby podpořit. Také pomůže kliknutí na odběr, sdílení newsletteru nebo komentáře pod článkem. Těším se zase na příště! 👋 A.
dle této studie to vyšlo dokonce 15 a 25 dní pro nachlazení a kašel
něco takového se děje třeba v případě cytokinové bouře, a ta opravdu žádoucí není
(a) lidé se známým nedostatkem (např. při poruše vstřebávání, speciálních dietách nebo v případě vitaminu K pro novorozence a D pro kojence)
(b) pokud jde o jednosložkový preparát s jasnou indikací (např. magnesium na křeče nohou nebo předčasné stahy dělohy)
(c) v případě, že jsou zvýšené nároky organismu (těhotné a kojící ženy)
Stav se má tak, že nikdo nechce číst o tom, že zase další doplněk nefunguje. Proto vám časopisy otisknou spíše článek, ve kterém jste dosáhli statisticky významných výsledků, což obvykle znamená výsledky s hodnotou p < 0,05. To je mimochodem podstata publikačního zkreslení.
Co je to to P? P-hodnota vyjadřuje pravděpodobnost, že by vámi zjištěné výsledky vyšly i v případě, že tam ve skutečnosti žádný vztah není. Pokud je 0,05, vyšlo by vám to jen v 5 % identitických pokusů. Jak a proč tohle můžete “hacknout”?! No, vlastně mnoha způsoby, tady ale ty hlavní:
Představte si, že se snažíte vyzkoumat, jestli má užívání doplňku z oregana efekt na imunitu. Seženete vzorek lidí a části dáte doplněk, části placebo. Následně od všech seberete data vč. krevních testů a záznamů o nemocnosti.
Místo toho, abyste se ale drželi nějakého předem daného plánu si teprve teď sednete a nastavíte podmínky. Po jak dlouhé době užívání budete výsledek hodnotit - za 2 dny? 5? Nebo > 2 týdny v kuse? Jako posílení imunity budete brát zvýšení lymfocytů, protilátek, aktivity fagocytů nebo snížený výskyt infekcí? A budete počítat i rýmu nebo jen onemocnění provázená horečkou? A v jakém časovém horizontu? … a takhle můžeme pokračovat.
Různě si do modelu dosazujete a kombinujete parametry a ten model vám počítá onu slavnou p-hodnotu. Nějaká kombinace parametrů vám to p < 0,05 vyhodí. Hurá, a máte ten svatý grál, statisticky významný výsledek.
V tu chvíli všechny ostatní parametry zahodíte a přestanete sbírat další data. Z hlediska hledání “pravdy” je samozřejmě víc dat vždycky lepší. Ale co kdyby vám to “přestalo vycházet”. Sepíšete článek a pošlete k publikaci 🤝.
Že se to často děje přesně takhle potvrzuje fakt, že nejvíce publikovaných studií má výsledky s p-hodnotou hádejte kolik? Ano, těsně pod 0,05.
Ale na tom příkladu vidíte, jak a proč to silně zvyšuje pravděpodobnost falešně pozitivních výsledků. Ta je dle některých odhadů neuvěřitelných 1:3 (‼️).
u dětí < 1 rok se podává v rámci prevence křivice
i když přehled Cochrane databáze, který efekt probiotik dokládá, se nevěnoval jen dětem a vysloveně uvádí, že dopad na absence školkových dětí je nejasný. Pořád je ale Cochrane přehled naznačující efekt spolehlivější, než jednotlivé studie
mimochodem jen 93,7 millionů by měly na svědomí ty “neškodné” spalničky