Očkování 2. díl: Příliš mnoho příliš brzy?
Tolik injekcí do tak malého organismu... to přece MUSÍ být špatně.
Očkování je u nás povinné, přesto se asi 1 % rodičů rozhodne své dítě nenaočkovat. Obvykle se argumenty, kterými své rozhodnutí vysvětlují, opakují. Proto nás teď čeká minisérie těch nejčastějších. Dnes se zaměřím na to, jak vůbec imunitní systém těch nejmenších dětí zvládá výzvu, kterou očkování bezesporu je a jestli ho spíše nepoškozuje.
(6 min čtení)
Vsuvka: co už víme? V prvním díle očkovací série jsem se věnovala už čtvrt století trvající obavě, že očkování může za nárůst diagnóz autismu. Na reálných datech jsme si ukázali, že:
(a) Studie A. Wakefielda, která na začátku tohoto obvinění stojí, byla neetická a zfalšovaná. Mnohem lepší a věrohodnější studie tuto souvislost opakovaně vyvrátily na vzorcích čítajících miliony dětí.
(b) Ve skutečnosti se žádná děsivá epidemie autismu nekoná.
(c) Při vzniku poruch autistického spektra hraje největší roli genetika.
🤌 Argument:
“Počet očkovacích látek, které děti dostávají, se v průběhu let zvyšuje. Mnohdy se aplikuje i několik vakcín během jedné návštěvy. To může přetěžovat jejich nezralý imunitní systém.”
Vývoj vakcín je dynamická oblast výzkumu a proto stále stoupá počet chorob, proti kterým se očkovat lze. Dle WHO mohou v prvních 2 letech života děti dostat až 30 očkovacích dávek proti celkem 20 různým nemocem (záleží, kde žijí a která očkování jsou v dané zemi povinná a volitelná).
U nás je 9 chorob, proti kterým se děti očkují povinně a 10 nepovinných, což (všechno dohromady) činí za první 2 roky života něco kolem 20 dávek. To zní jako hodně.
☝️Počet vakcín o zátěži nevypovídá
Zatímco se skutečně v průběhu let zvýšil počet vakcín, počet imunologických složek se naopak významně snížil.
Např. první používaná vakcína, která byla proti pravým neštovicím, obsahovala sama o sobě cca 200 imunogenních proteinů (= látek schopných vyvolat imunitní odpověď, tzv. antigenů). 14 nejběžnějších vakcín, které jsou v očkovacích kalendářích (povinných i nepovinných), jich dohromady obsahuje 1571. Zlepšily se totiž technologie stojící za výrobou vakcín.
✌️ Imunitní systém dětí je schopnější, než myslíte
Imunitní systém dětí je na setkání s větším množstvím antigenů nejen že připraven, je tak i nastaven.
Po narození je miminko k “boji” vybaveno nejen mateřskými protilátkami, které postupně mizí. Má také své vlastní tzv. “naivní” B a T lymfocyty, které je třeba “vytrénovat” - a to právě setkáním s antigeny. Z evolučního hlediska dost možná právě proto strkají zrovna ty nejmenší děti všechno do úst, jde totiž o ideální cestu pro trénink imunitního systému.
Různým antigenům v prostředí je tak dítě vystaveno od momentu narození a každou minutu svého života - porodem, kojením, cucáním vlastních prstů, později olíznutím kdejaké hračky a konzumací jídla nebo dýcháním, setkáním se třeba s viry rýmy. Mikroorganismy žijí na každém povrchu, se kterým přijde do kontaktu, jsou na jeho vlastní kůži, v nosní a ústní dutině, další ve vzduchu. To všechno kojencův imunitní systém průběžně registruje a zpracovává.
S kolika antigeny myslíte, že se běžně musí vypořádat? Jsou to tisíce a tisíce denně. Konkrétní odhad jsem našla na edukačním portálu AAP (American Academy of Pediatrics), kde uvádí 2-6 tisíc antigenů každý den. Očkování k tomu za celé první dva roky (tedy i s přeočkováním a započtením nepovinných očkování) přidá cca 320 antigenů. Maximálně. 💧🌊
💉💉Nevadí více vakcín najednou
Z toho celkem jasně vyplývá, že problémem není ani současné podání několika vakcín najednou. Dle odhadů by totiž podání celkem 11 vakcín naráz zabralo asi 0,1 % kapacity imunitního systému dětí.
Reakce může být s větším počtem očkovacích látek výraznější (ve smyslu teploty), nejde ale o přetížení imunitního systému.
🤧 Neočkované děti nejsou zdravější
Mezi odpůrci očkování se říká, že jsou neočkované děti celkově zdravější než očkované. Už se ke mně opakovaně dostala studie Dr. Thomase, kterou tato svá tvrzení dokládají. Ta uvádí, že očkované děti navštěvují svého lékaře častěji, a to kvůli alergickým onemocněním, ADHD, různým infekcím. Je ale velmi problematická - obsahuje závažné střety zájmů, nepřesné definice a nevěrohodné metriky. Byla navíc stažena kvůli neprokazatelným závěrům (podrobnosti najdete v poznámce pod článkem 2).
Z četných a mnohem kvalitnějších vědeckých důkazů víme, že očkování imunitu dětí nijak neoslabuje. V dánské kohortové studii zahrnující přes 800 tis. dětí (!) nebyla odhalena žádná souvislost mezi počtem očkování a hospitalizacemi s běžnými infekcemi (proti kterým se neočkuje). Očkované i neočkované děti byly přibližně stejně často nemocné. Stejné závěry má i novější studie případů a kontrol z USA. A ani na biologické úrovni nelze najít mezi imunitní odpovědí očkovaných vs. neočkovaných dětí rozdíl.
Výsledky dalších studií, srovnávajících dlouhodobé zdraví očkovaných vs. neočkovaných dětí, dávám pro přehlednost do tabulky:
Míra vakcinace nesouvisí ani s neuropsychologickými výsledky školních dětí. Děti očkované dle kalendáře vs. později je mají také totožné.
🛡️Autoimunitní onemocnění a nádory
Další opakovanou obavou je riziko vzniku autoimunitních nebo nádorových onemocnění.
Očkování ale riziko autoimunitních onemocnění nezvyšuje, jak již prokázalo mnoho studií. Hodně se z toho stále viní očkování proti HPV, tato švédská obrovská studie ale porovnala výskyt autoimunitních, neurologických a tromboembolických poruch u 300 tis. očkovaných mladých žen ve srovnání s 600 tis. kontrolami. Rozdíl žádný nenašli.
Co se týče rizika některých nádorů i dětských leukémií, povinná očkování je s největší pravděpodobností naopak snižují. Nepřiměřenou zátěží mohou totiž pro imunitní systém být právě ty nemoci, proti kterým se očkuje. Navíc konkrétně zmíněné nepovinné očkování proti HPV bylo vyvinuto kvůli snížení výskytu nádorů děložního krčku, v čemž i prokazatelně funguje.
👉 Závěr
Strach rodičů z očkování je pochopitelný - žádná intervence není bez rizik. A "systém" po nich chce, aby očkovaly nejmenší děti proti nemocem, které neznají a nevídají, vakcínami, o jejichž složení a nežádoucích účincích koluje mnoho mýtů.
Vědecké studie ale nabízí velmi přesvědčivé důkazy, že imunitní systém dětí nejen že vakcinaci zvládá bez následků, je na takové výzvy i biologicky připraven. Očkování v raném věku nepředstavuje pro imunitu zátěž – slouží jako bezpečný a kontrolovaný trénink, který může v budoucnu zachránit život. V příštím díle série se proto podíváme na další častý argument: zda jsou nemoci, proti kterým se očkuje, opravdu tak nebezpečné.
Zdroje článku zde
Děkuji za přečtení a těším se u příštího newsletteru.
PoroPravdy píšu, protože věřím, že by pravdivé informace měly být dostupné všem. Zároveň jsem ale schopna v něm pokračovat mj. i díky vaší podpoře. Pokud si ceníte vědecky podložených informací, zvažte, že se k přidáte k podporovatelům.
Součet zahrnuje tyto vakcíny: záškrt, tetanus, černý kašel, polio, zarděnky, spalničky, příušnice, Hib, pneumokoky, žloutenku A i B, plané neštovice, chřipku, rotaviry. Z toho nejvíce antigenů obsahuje vakcína na neštovice a dotavily - pokud tyto dvě rodiče vynechají, je to dokonce pouze 72 antigenů.
Zahrnuje pacienty z jediné pediatrické ordinace, vedené spoluautorem Dr. Thomasem. Ten je otevřeně proti očkování a z těchto aktivit finančně profituje, ve studii ale tento střet zájmů není uveden. Mj. mu také byla dočasně odebrána lékařská licence pro “nedodržování standardu péče” a “ohrožení zdraví a bezpečnosti pacientů”.
Do skupiny “očkovaných” zařadili děti očkované 1-40 dávkami, což je značný rozptyl.
Výstupem je smyšlená metrika nazvaná „Relativní výskyt návštěv v ordinaci“, kterou žádný jiný výzkum nikdy nepoužil. Výsledky proto nelze ověřit, navíc to ale smrdí tím, že při provedení analýzy s tradičnějšími výstupy se žádné statisticky významné výsledky nenašly, a tak je z dat začali “ždímat” (jde o tzv. p-hacking, o kterém jsem rozepsala v poznámce u článku o doplňcích).
Z jejich závěrů vyplývá prostý fakt, že očkované děti častěji navštívily svého lékaře. Ale rodiče, kteří se rozhodnou neočkovat, mají častěji odmítavý postoj k lékařům a intervencím obecně, zatímco ti, kteří očkují, častěji s dětmi chodí i na prohlídky (včetně těch "tzv. “pro jistotu”) (navíc museli přijít kvůli tomu očkování 🙃)
Studie sama ukazuje, že očkování funguje: v tabulce 7 je u očkovaných dětí vidět statisticky významný pokles ve výskytu nemocí, kterým právě očkování předchází.
…a navíc byla několik měsíců po publikaci stažena, protože její závěry „nejsou podloženy vědeckými údaji“.
Díky za článek, to je skvěle vysvětlený. Zrovna jsme přišli od pediatričky s meningokoky, skoro jsem měla pocit, že dávám až moc očkování (zatím všechna povinná i nepovinná, hexu a pneumokoky jsme dali najednou), ale ono to je často tím, koho má člověk ve svém okolí, jestli mu to přijde moc nebo málo. Hodně mě zaujaly ty počty antigenů, to jsem nevěděla.